Určitě každému z nás se stalo, ať už po odchodu návštěvy, po večírku nebo při úklidu jsme objevili skvrnu. Bohužel právě na našem oblíbeném polštáři, či na sedací soupravě, zácloně, ubrusu.

Samozřejmě v dnešní době existují specializované firmy, které tento problém hravě vyřeší. Z hlediska rozsahu dané škody je to však někdy velice neekonomické a někdy i zhola nemožné. Nepropadáme však panice, všechno se dá ještě zachránit. Ovšem je důležité brát ohled na to, že není skvrna jako skvrna a na každou platí něco jiného. Proto vám přinášíme několik rad a typů, jak z takového maléru vybruslit nejjednodušeji, nejlevněji a nejefektivněji.

Postup při odstraňování skvrn:

• Nejprve je důležité zjistit původ skvrny. Jinak se čistí skvrny od ovoce, tekutin a třeba mastných pokrmů. Pochopitelně jde o to se skvrny zbavit a ne ji udělat ještě větší.
• Ze skvrny odstraníme nečistoty např. zbytky pokrmu nebo kousky vosku.
• Na skvrnu použijeme saponát anebo chemický přípravek, který je na naší skvrnu vhodný a doporučen. Důkladně si prostudujeme návod k použití daného přípravku. Na odstraňování skvrn se nedoporučuje používat horkou vodu, která způsobí probarvení vlákniny. Tím se stává skvrnou neodstranitelnou.

Rady na konkrétní skvrny:

Krev

• Čerstvou krev na tkanině pereme ve studené vodě spolu s kuchyňskou solí nebo mýdlem. Zaschlou krev odstraníme na bílém prádle směsí peroxidu vodíku s trochou amoniaku. Nepoužívat však na barevné a silonové tkaniny.

Lak na nehty

• Takové skvrny čistíme pomocí odlakovače na nehty. Je však vhodné vyzkoušet reakci látky na odlakovač, který by ji mohl zejména u umělých tkanin poškodit nebo rozleptat. Doporučujeme látku se skvrnou podložit savým papírem, do kterého se bude nečistota vsávat.

Parfém

• Pokud to materiál dovolí, lze barevné stopy od parfému dobělit nebo ošetřit kyselinou citrónovou anebo čistit lihem.

Rtěnka

• Ze skvrny nejprve odstraníme tukovou složku, dbáme však na to, abychom ji nerozmazali. Poté vhodným saponátem (např. Vanish) skvrnu odstraníme. Podle druhu tkaniny můžeme dobělit 3 % peroxidem vodíku.

Žvýkačka

• Nejprve látku se skvrnou vložíme na chvíli do mrazáku, aby žvýkačka ztuhla anebo ji potíráme kouskem ledu. Zmrazenou žvýkačku opatrně odstraníme, abychom nepoškodili vlákna textílie. Zbylé části lze odstranit odlakovačem na nehty nebo rozpouštědlem.

Vosk

• Opatrně odstraníme ztuhlý nános vosku z tkaniny. Pokud se jedná o barevný vosk, v žádném případě skvrnu nepřežehlujeme. Mohlo by se stát, že by se tkanina obarvila. Nejvhodnější je potřít skvrnu saponátem. Necháme chvilku působit, poklepeme a následně vypereme ve vlažné vodě. Skvrny od bílého vosku odstraníme tak, že látku vložíme mezi dva savé papíry a přežehlíme je žehličkou. Papír měníme nebo posouváme, aby nedošlo k rozšíření skvrny. Zbytek vosku můžeme odstranit chemickým benzínem nebo saponátem a následně vypereme ve vlažné vodě.

Inkoust

• Pokud je to možné, skvrnu ihned vsajeme savým papírem. Dále pak namočíme do vlažné vody spolu s kuchyňskou solí. Barevné zbytky dočistíme 3 % peroxidem vodíku. Staré skvrny necháme raději vyčistit v čistírně.

Káva

• Čerstvou skvrnu odstraníme vlažnou vodou spolu s přídavkem pracího prostředku s bělící složkou. Barevné zbytky dobělíme 3 % peroxidem vodíku. Starou skvrnu od kávy doporučujeme svěřit čistírně.

Čaj

• Čerstvé skvrny vyčistíme pomocí saponátu anebo vlažné vody s citrónovou šťávou. Staré skvrny odstraníme směsí 50 % alkoholu a 50 % bílého octa. Po propláchnutí ve vodě necháme na skvrnu působit 10 % roztok kyseliny citrónové. Barevné zbytky dobělíme 3 % peroxidu vodíku.

Bílé víno

• Skvrnu potíráme lihem, poté roztokem saponátu. Tkaninu pak propláchneme ve vlažné vodě.

Červené víno

• Skvrnu ihned posypeme kuchyňskou solí a pak vypereme v pracím prostředku s bělící složkou. Barevné zbytky můžeme dobělit 3 % peroxidu vodíku. Necháme-li skvrnu od vína zaschnout, je téměř nemožné ji odstranit.

Mléko

• Na čerstvé skvrny v žádném případě nepoužijeme teplou vodu. Pereme ve vlažné lázni pracím práškem s obsahem enzymů. Mléko obsahuje tuk, který odstraníme lihem nebo silným saponátem.

Pivo

• Starou skvrnu raději svěříme do odborných rukou čistírny. Čerstvou skvrnu odstraníme ve vlažné vodě s přídavkem kuchyňské soli nebo lihu.

Ovoce

• Čerstvé skvrny je nejvhodnější čistit okamžitě pod tekoucí vlažnou vodou s příměsí bělícího pracího prášku s obsahem enzymů. Barevné zbytky dobělíme 3 % peroxidu vodíku.

Vejce

• Čerstvou skvrnu od bílku pereme ve vlažné nebo studené vodě (nikdy však v horké) spolu s pracím prostředkem s obsahem enzymů. Zaschlou starou skvrnu dočistíme slabým roztokem čpavku. Žloutek naopak necháme zaschnout a skvrnu opatrně vykartáčujeme. Poté čistíme vlažnou vodou a pracím prostředkem s obsahem enzymů. Zbytky dočistíme 3 % čpavkem.

Špenát

• Na skvrnu od špenátu je osvědčený obyčejný rozkrojený brambor, kterým přejíždíme po skvrně.

Čokoláda

• I velmi staré skvrny od čokolády ošetříme glycerínem a potom vymácháme. Čerstvou skvrnu posypeme kuchyňskou solí a vymýváme vlhkým hadrem.

Na celkovém výrazu interiéru se podílí mnoho aspektů – na prvním místě sídlí jednoznačně nábytek. Přírodní vzhled pravého dřeva, sedačky potažené atraktivní kůží, měkounké čalouněné křeslo s pestrým vzorem – čím dál častěji v této oblasti investujeme do kvalitních a krásných materiálů.

Jak to ale udělat, aby tato – někdy finančně dost náročná investice byla pokud možno jednorázovou záležitostí a nábytek nám dlouho vydržel s vizáží právě koupeného kusu? Odpoveď zní zdánlivě jednoduše: o nábytek se musíme starat. Jak na to? Který prostředek či způsob použít na ten či jiný materiál?

Ať už zakoupíme nábytek v renomované prodejně, v bazaru nebo jako poslední kus ve výprodeji, jedno mají společné – aby nám dlouhou dobu vydržel funkční a zároveň krásný, musíme o něj pečovat. Podcenění této samozřejmosti - pro někoho dokonce banality se pro mnohé majitele a jejich nábytek stalo osudovým. Popraskaná kožená křesla, flekatá obýváková stěna, oprýskané stoly i židle. Možná to ještě není váš případ a možná je jenom otázka času, kdy se následky péče typu „co je mokré to je čisté“ projeví.

Nevhodná „péče“ může mít za následek i deformaci kostry nábytku, ale obecně nejčastěji špatným způsobem čištění trpí povrchová vrstva. Obzvláště pozorní bychom měli být, pokud jsme zakoupili prvek s netradiční povrchovou úpravou. Ve všech případech platí základní pravidlo: řídit se pokyny a doporučením od výrobce. V žádném případě nepoužíváme žíraviny a vyvarujeme se i používání rozpouštědel, nebo prostředků obsahující tyto naleptávající látky. Velkou chybou by bylo drhnutí kartáčem nebo drátěnkami. Zmiňovaná deformace kostry má ale příčinu jinde – dochází k ní při promočení nábytku, tedy při nevhodném mytí vodou. Takovéto prostředky náš nábytek nemá šanci přežít.

Pokud máme zájem na uchování stálosti barev materiálu – ať už kůže, čalounění nebo koženky, pak nábytek chráníme před vlivem slunce.

Nehody, které mají za následek pořádnou skvrnu, řešíme pokud možno co nejrychleji odsátím utěrkou. Dřením opravdu nic nevyřešíme – spíš se setkáme s opačným negativním účinkem. Náročnější skvrny typu borůvkový koláč řešíme použitím čistého lihu.

Kůže

• Patří mezi přírodní materiály, který má podobně jako ta naše lidská tendence k vysušování. Doporučujeme čištění minimálně dvakrát do roka – nejlépe v létě a v zimě. Koženka potřebuje přípravky, které jsou snášenlivé na plastové materiály. Na velké skvrny opět pomůže líh či technický benzín. Dvakrát do roka je dobré koženku impregnovat přípravky, určenými pro kožené výrobky. Tento postup zaručí dlouhodobou vláčnost materiálu.

Čalounění

• Pro čalouněný nábytek platí jednoduchá rovnice: pravidelná péče = vyšší trvanlivost. Na trhu můžeme vybírat hned z několika čistících přípravků určených pro čalounění. Čištění provádíme za pomocí extraktoru nebo parním čisičem.

Dřevo

• I u tohoto materiálu má voda spíše nežádoucí účinky – nabobtnání nebo rozlepení hran. Proto vodu vynecháváme a volíme přípravky pro čištění dřevěných povrchů s použitím jemných utěrek a prachovek.